Dotyky mají blahodárné účinky

Dotyky mají blahodárné účinky

Dotyky potřebujeme ke spokojenosti a jejich nedostatek může vést k nejrůznějším psychosomatickým onemocněním. „Podle neurofyziologických výzkumů je stimulace centra libosti u člověka důležitější než příjem potravy,“ tvrdí lékař a terapeut Martin Daniel.

Na fyzický kontakt jsme zvyklí od malinka. Již před narozením jsme propojeni s tělem své matky, poté nás rodiče mazlí, hladí, pusinkují. Jako děti si hrajeme a dotýkáme se s vrstevníky, v pubertě objevíme, jak mohou být příjemné smyslné dotyky od prvních lásek. Později sami jako rodiče mazlíme vlastní děti a nemůžeme se jich nabažit.

Právě ve vývoji malých dětí mají dotyky zásadní význam. „Děti, které jsou málo hlazeny, jsou méně sebevědomé, mají horší sociální kontakty, horší školní prospěch a vykazují horší výsledky v IQ testech.

Že bez dotyků není možný zdravý vývoj dítěte, o tom nepochyboval ani slavný dětský psycholog Zdeněk Matějček, napsal o tom ve své knize Výpravy za člověkem. Nedostatek dotyků v dětství může mít zásadní vliv na socializaci v kolektivu a schopnost adaptace v novém prostředí, což vede i ke zhoršení školního prospěchu, šikaně i sebepoškozování.

Bez vzájemných kontaktů však nedokážeme spokojeně žít ani v dospělosti. „Ukazuje se, že každý z nás potřebuje pro své zdraví denně několik dotyků a pohlazení,“ dodává Daniel.

Vnímáte, když se vás druhý dotkne letmo, jen tak mimochodem. Spolupracovník vám při poradě, na které vás chválí, povzbudivě stiskne rameno, přítel vás při focení selfie pevně obejme kolem ramen. Co to s vámi udělá? Někdo na takové doteky reaguje podrážděně a stáhne se, jinému se rozlije příjemný pocit po těle. Pokud vás takový dotyk zarazí, poukazuje to na vaši nedůvěru v druhé, nejistotu, kterou před nimi cítíte. Jestli vás i takto letmý dotyk rozehřeje, znamená to, že je pro vás důležitý.

Dokonce je prokázáno, že když od někoho něco chcete, radu či službu, a upoutáte jeho pozornost nejen slovy, ale i nenuceným dotykem, bude vás spíše vnímat a zřejmě bude i ochotnější vám vyhovět. Dotyk ale nesmí vnímat jako agresivní, narušující jeho osobní prostor. Pozor, ať tuto citlivou hranici nepřekročíte.

Jenže ne všichni máme dotyků dostatek. Na vískání ve vlasech nebo obejmutí od maminky se cítíte staří, partnera nemáte nebo se vám intimita ze vztahu vytratila. Vaše tělo strádá. Odcizujete se druhým, jste nedůvěřiví, bojácní, stavíte si kolem sebe pomyslné hradby. Nedostatek doteků má negativní vliv na lidské prožívání, narušuje sociální vazby, snižuje sebevědomí.

Přitom dotyk snižuje napětí a stres, snižuje srdeční tep i vysoký tlak, stimuluje mozek k produkci endorfinů. Intenzivní dotyk a hlazení uvolňuje v těle celou řadu hormonů v čele s oxytocinem, který má na svědomí naši dobrou náladu. Hlazení pokožky ji navíc prohřívá a podporuje lymfatický systém, takže dotykům vděčíme za mladistvý a rozzářený vzhled pokožky.

Pokud jste dlouhodobě „dotykově podvyživení“, zanechává to stopy nejen na vaší náladě a psychickém stavu, ale koledujete si o další zdravotní problémy. Dotykový deficit se může projevit i somaticky. Nejenže nám kontakt s druhými pomáhá posilovat imunitu, ale dotyky působí terapeuticky a antidepresivně. Frustrace z jejich nedostatku, ať už vědomá či nevědomá, může pomoci vyvolání depresí, zánětlivých onemocnění či trávicích obtíží.

S těmito závěry souhlasí i další výzkumy. Například americký psycholog Harry Harlow zkoumal podstatu mateřské lásky mezi opicemi. Jeho výzkumy prokázaly, že mládě dá instinktivně před jídlem přednost možnosti se přitulit k matce. Rovněž odhalil že z jedinců, kterým byla záměrně upřena blízkost ostatních, vyrostly osobnosti výrazně agresivnější, nebo naopak zakřiknutější než ti, kteří procházeli normálním sociálním vývojem ve společnosti ostatních opic.

Pokud víte, že vám v životě lidský kontakt a hřejivý dotyk chybí, zkuste si ho naordinovat více. Jakýkoli malý kontakt může být velkým balzámem pro vaši duši. Je to cesta k celkové očistě a regeneraci organismu.